,,Cortny!
Bridget! Odjíždíme!“ Seděla jsem na zemi v mém pokoji. Už to
vlastně není můj pokoj. Stěhujeme se. Ze slunné Itálie do
velkoměsta jménem New York. ,,Cortny! Dělej!“ Mamka na mě
křičela ze zdola. Zvedla jsem se ze země, naposledy jsem se
podívala na svůj milovaný pokoj. Vůbec ho nepoznávám. Je tu jen
postel a stará skříň. Zavřela jsem dveře a seběhla jsem
schody. ,,No konečně se madam uráčila sejít schody.“ Mámin
přítel Daniel je hrozně nepříjemnej. Nemám ho ráda. Vlastně
ho přímo nesnáším. Kvůli němu se stěhujeme do tý dementní
Ameriky. Vzala jsem si tašku a nastoupila jsem do našeho auta.
Daniel je bohatej, ale nové auto si chce koupit až v Americe. Bojí
se, že by mu ho někdo v letadle poničil. Mamka zamkla dveře od
domu a taky nasedla. ,,Tak jak se těšíte na nový život?“ Byla
natěšená. Stejně jako moje nevlastní sestra Bridget. ,,Nemůžu
se dočkat, mami! Vždycky jsem chtěla do Ameriky!“ Mamka se
usmála a pak se podívala na mě. Věděla to. Věděla, že nechci
do Ameriky. Nechala mě na pokoji, usmála se na Daniela a dala mu
pokyn, že můžeme jet. Beze mně by byli ideální rodinka,
stěhující se do Ameriky. Jen já jsem rozmazlený děcko, který
neví co chce. Přesně tohle si o mě myslí Daniel. Má skvělou
ženu a skvělou dceru. Jen já mu nějak překážím. Nandala jsem
si sluchátka do uší a dívala se jak za mnou mizí Itálie.
,,Máme
sedadla číslo 20, 21, 22 a 23. Já si sednu s holkama a ty si
Danieli sedneš vedle?“ Přikývl a posadil se vedle zamilovaného
páru. Otráveně se na ně podíval a pak si začal povídat s
mamkou. Já seděla u okýnka. Chvíli jsme jen tak seděli a pak nám
letuška začala povídat o bezpečnosti. Byla jsem myšlenkama úplně
mimo. Byla jsem zděšená z toho, že až se ráno probudím ,
neuvidím moře a nebudu si moct zaběhat kolem pláže. Uvidím jen
mrakodrapy a spoustu baráků. ,,Jsi v pohodě?“ Bridget se na mě
podívala, toužebným pohledem. Usmála jsem se na ni. Na to, že
jsme nevlastní sestry spolu vycházíme celkem v pohodě. Neni mezi
námi až tak velký věkový rozdíl. Jsem o tři roky starší.
,,Máš strach z toho, že si tam nenajdeš kamarády a že mezi ty
Američany nezapadneš?“ Pokrčila jsem rameny. ,,To mě nějak
netrápí. Spíš mám strach z toho, že tam nebude moře. Nebude
tam pláž.“ ,,V Americe je moře.“ Ironicky jsem se zasmála.
,,Jo. Ale né přímo před naším barákem, víš?“ Přikývla.
Opřela jsem si hlavu o okýnko a dlouho netrvalo, než jsem usnula.
Jakmile
jsme vystoupili z letadla, už tam na nás čekal taxík. Pomohl nám
s kuframa a pak už jsme jeli. Jeli jsme asi hodinu po dálnici a pak
jsem to viděla. Viděla jsem tu velkou ceduli New York a všechny ty
mrakodrapy. Když jsme projížděli centrem, bylo tam snad milion
lidí. Míhali se mezi sebou a všichni někam spěchali. Nikdo se na
chvilku nezastavil a nepopovídal si s ostatními jaký mají den.
Tohle je velkoměsto, Cortny. Už se s tim smiř. Řekla jsem si v
duchu. Za chvíli jsme vyjeli z centra a jeli jsme po menší
silnici. Míhali jsme spoustu domů. Každým okamžikem jsem čekala,
kdy auto zastaví a já uvidím náš nový dům. Pak jsme zabočili
mezi domy a jeli jsme mezi dalšími domy. Bylo jich tam hrozně moc.
A pak to přišlo. Taxikář šlápl na brzdu a zastavil před
obrovským domem. Vykulila jsem oči. ,,Tak to je náš nový dům,
holky.“ Podívala jsem se na mamku a usmála jsem se. Vystoupila
jsem z auta a pořád vyjeveně koukala na ten obrovský dům. Daniel
přišel ke dveřím a odemknul. Bridget se rozběhla dovnitř a
běhala všude kolem. Já tam pomalu vešla. Vevnitř to bylo stejně
obrovské jako zvenku. Napravo byla velká zelená sedačka s
obrovskou plazmovkou. Nalevo byla jídelna a kuchyň. Uprostřed bylo
velké schodiště. ,,Cortny! Pojď se podívat na naše pokoje!“
Otočila jsem se na mamku a ta mi očima naznačila, že mám jít za
ní. Usmála jsem se a rozběhla jsem se do schodů. Když jsem tam
vyběhla, přede mnou byla další velká sedačka, tentokrát
červená a zase plazmovka. A kolem bylo pět dveří. ,,Tady,
Cortny!“ Bridget na mě mávala u otevřených dveří do pokoje.
,,To je tvůj pokoj!“ Přišla jsem k ní a podívala jsem se na
ten úžasný pokoj. Na kraji byla obrovská postel, naproti ní
další plazmovka. ,,Já mám v pokoji televizi!“ Zaječela jsem.
Bridget se zasmála. ,,Já taky.“ Pak jsem se podívala na
prosklené dveře. ,,To je balkon?“ Zeptala jsem se Bridget.
Přikývla. Vyvalila jsem oči a otevřela dveře od balkonu. Byl
obrovský. Byl tam stůl se třemi židlemi. A výhled jsem měla na
naší zahradu. Byla taky obrovská. A byltam bázén. ,,Bridget!
Bazén!“ Znovu jsem zaječela. ,,Jo já vím. Je to naprosto
úžasné!“ Obě jsme se zasmáli. ,,A máš tady vlastní
koupelnu.“ Otevřela jsem dveře od koupelny. Stálo v ní
velikáncké zrcadlo a pod ním umyvadlo. Pak tam byl záchod, velká
vana a sprcha. Vyběhla jsem z pokoje a šla se podívat, tam kam se
rozběhla Bridget. Byla v dalším pokoji, kde byla knihovna a tři
počítače. A nečekaně další plazmovka. ,,Je to tady úžasný!“
Usmála jsem se na Bridget a pak jsem si všimla, že do pokoje
přišla i mamka. ,,Je to skvělý, mami!“
Btw: Omlouvám se za chyby, nebo překlepy!
Hezký :)
OdpovědětVymazatDěkuju:)
Vymazat