Summer is here!! // HIATUS

Zítra poslední den školy, dostaneme vysvědčení a tadá: Konečně prázdniny a léto!<3 Pro mě bude zítřek trochu složitější a smutnější, protože nám odhází spolužačka, kterou znám od školky a je to i má dobrá kamarádka. Bohužel se na poslední rok na základní škole stěhuje a my se s ní musíme rozloučit. Už v pololetí jsme se loučili se spolužačkou, která se stěhovala do Německa. Bylo to strašný, skoro celá třída brečela. No a zítra nás to čeká znovu:\ 

Musím jí také poděkovat učitelce na fyziku, která mi dala dvojku, místo trojky. Takže si zahraju na hodnou holčičku, abych se jí nějak odvděčila:D 

No a v pět hodin, odjíždím na letiště do Prahy, odkud poletím do Egypta!:'3 Nemůžu se dočkat. Konečně, už zítra, zase po dlouhé době uvidím moře. Jedeme tam na 12 dní, tudíž 12 dní nebude článek. Možná i dýl. Vracíme se devátého července, ale nevím jestli ráno nebo přes den. Podle toho bude další článek. 

Pak budu doma asi týden a odjíždím na Moravu, kde strávím něco kolem měsíce. Takže články, taky nic moc extra nebudou. Pak se vrátím, týden budu doma. Takže články snad budou, no a poslední týden jedu s kamarádkama do Krkonoš, tudíž články nebudou. Je to složitý, ale přece jen jsou to prázdniny a nechci je trávit u počítače, psaním článků. To si myslím, že snad všichni chápete! 

Takže si dávám HIATUS!! Pokud někdo nevíte co je to hiatus: Pozastavění blogu na určitou dobu. 

HIATUS bude trvat od 27.6.2014 - 11.7.2014

Takže v tomhle datumu nečekejte žádný článek, tudíž ani komentář ode mě na vašem blogu. Pak nějaké články budou, ale budou následováni dalším hiatusem. 

Tímto se s vámi loučím(ne na dobro!! jen po dobu hiatusu!) a přeji vám, ať to zítra ve zdraví přežijete a ať si užijete prázdniny, jak se patří!:') 

With Love, 

Cassie

Iˇm not bitch, but I have good luck

Poslední dobou si všímám, že kamkoliv chci jet, tak to se mi splní. Není to tak, že by se mi splnilo všechno. Né, že si řeknu: Mami, chci iPhon a do měsíce ho mám. Nebo řeknu: Chci tyhle boty a do týdne je mám. 

Je to ve smyslu cestování. 

V roce 2008 jsem strašně, ale neuvěřitelně chtěla do Paříže. Snila jsem o tom fakt dlouho, nejvíc o tom, že prostě naživo uvidím Eiffelovku. No, a co se nestalo? V roce 2009 jsem jela s taťkou a dědou do Paříže. Prostě jsem tomu nemohla uvěřit. Byla jsem s babičkou na  chatě a najednou telefon od taťky a říká: ,,Až se vrátiš, tak poletíme do Paříže. A já úplně: Cože?! Wauw! Nemohla jsem tomu uvěřit. Byla jsem tam a neuvěřitelně jsem si to užila. Prostě pecka! Fotky po mě nechtějte! Bylo mi 9 a vypadám na nich jako totální magor! Už se na ně ani radši sama nedívám. Bych se ještě lekla:'D

Když jsem začala více sledovat americký filmy, tak kolem roku 2010, tak byl můj velký sen zas New York. Nikdy jsem nevěřila, že se tam podívám. Vždyť to neni ani možný, aby zrovna mě se tohle stalo. No, ale já prostě jsem tam jela:D Jednou jsem takhle v roce 2013 u babičky, přijde tam strejda a že si odvede mamku. Chtěl se jí na něco zeptat. Pak přišel za mnou a řekl mi, že v listopadu letíme do New Yorku. A zase jsem tomu nemohla uvěřit! Tohle jsem si přála ještě víc, než Paříž a já tam jela! Máme tam totiž příbůzný, takže nebylo zase až tak těžké to zařídit. Bála jsem se, hodně jsem se bála. Jak zvládnu tu dlouhou cestu letadlem, týden se strejdou, který mě dřív moc v lásce neměl a pak ještě bydlet, sice u příbuzných, ale naposled jsem je viděla když mi bylo asi 8. Ale dopadlo to báječně:3 Nebudu vám tady rozepisovat, co jsme všechno dělali, kdyžtak o tom udělám samostatný článek. 

No, a do třetice: Loni, v létě jsme se s taťkou domluvili, že tenhle rok pojedeme konečně k moři. V Zimě jsme se o tom bavili a já řekla, že bych nejradši jela do Egypta. Ale tam nechtěl, kvůli horku. Chtěl do Chorvatska. Jenže tam jsem já vůbec nechtěla, protože jsem tam už byla. Prostě jsem chtěla do Egypta! Jo, skuste hádat kam jedem. Ano! Do Egypta! Tenhle pátek v 00:45 odlétáme. Jedeme do 5 hvězdičkovýho hotelu:3 Nemůžu se dočkat! 

V tomhle mám štěstí, neuvěřitelný. Ale to je asi jediný. Jinak v normálním životě mi to moc nevychá.... no, i když:'DD 

Teď je můj velký sen CALIFORNIE! Tak jsem zvědává..... 

XoXo, 

Cassie (bitch, no...) 

Info // 21.6.2014

Čauky,
mám problém. Všimla jsem si, že poslední dobou jsou tu články jen Project 10 Fact a nebo story. Tyhle články vás už musí nudit. A ani se vám nedivím. Mě by takovéhle články, taky nebavili. A proto se ptám VÁS: Nemáte nějaký nápad na články, které bych měla přidávat a které by vás bavili? Protože já nemám vůbec páru, co mám přidávat. Když jsem tenhle blog zakládala, tak jsem si myslela, že když je o všem, tak bude vždycky co přidat, ale teď zjištuji, že to tak lehké není. Asi budu přidávat více novinek o Upířích Denících? Chcete? Nebo mi prosím, fakt napište co mám přidávat, děkuju:)
Pak taky nevím jak to ted s článkami bude. Jak všichni víte a asi taky odpočítáváte dny, v pátek začínají prázdniny a my hned v pátek, nebo v sobotu jedeme na dovolenou k moři. Nevíme sice ještě kam, ani na jak dlouho, ale víme že to bude hned poo vysvědčení. Taťka to půjde v pondělí nebo v úterý zařídit, tak vám pak řeknu:) A napadlo mě, že bych mohla natočit vlog z prázdnin. Protože pak jedu i na tábor. A už jsem viděla hodně vlogů z dovolených a i by mě to bavilo:) Tak pokud by jste chtěli, tak mi taky napište vyjádření:)
A jaký vůbec bude vaše vysvědčení? Předpokládám, že už známky uzavřené máte. My už asi dva týdny, takže ve škole neděláme nic:D Mě hrozí dvě trojky z fyziky a přírodopisu, ale prej jen možná, tak uvidím jak to dopadne:D Jak to vypadá u vás?:) A kam se chystáte, nebo co budete dělat o prázdninách?:)

S láskou, 

Cassie

Story // New Life / 4. part - 1. školní den

Když jsem otevřela oči ležela jsem na posteli. Jakobych tuhle postel, už někde viděla. Pak mi to došlo. Prudce jsem se zvedla, ale bolest hlavy mě zase položila. Došlo mi, že jsem u Nicka, ale nemohla jsem s tím nic dělat. Bylo mi neuvěřitelně špatně. A pak jsem si všimla, že vedle mě sedí Bridgit. ,,Cortny, jsi v pořádku?“ Chytla mě za ruku a hladila mě po ní. ,,Bridget! Jsem tak ráda, že tě vidím!“ Zase jsem se prudce zvedla. ,,Musíme odtud pryč! Hned!“ Chtěla jsem se zvednout, ale pak jsem si všimla, všech kolem. Byla tam mamka, Daniel, Nickovo mamka, Nickovo taťka a vzadu stál Nick. Mamka ke mně přiskočila. ,,Cortny, lehni si. Musíš odpočívat.“ Poslechla jsem mamku a lehla jsem si. Věděla jsem, že když jsou tady všichni, že mi nic neudělá. A pak mě něco napadlo. Nevím jak mě to napadlo, ale prostě jsem věděla, prostě jsem cítila, že to co se tady odehrálo nesmím nikomu říct. Vím, že bych mu tím ublížila, ale nevím proč jsem nechtěla, aby mu to ublížilo. Vždyť mě chtěl zabít! Ale já prostě musím zjistit, co to mělo znamenat. Co mělo znamenat, to že je mu 100. A že po mě prahne. Tak jsem si řekla, že udělám plán A. Dělat jakože nic a postupně zjišťovat, co je zač. ,,Bridget? Kde je Nick?“ Ukázala prstem na dveře. Věděla jsem, že tam je. Když jsem se Bridget zeptala, zbystřil. ,,Nicku?“ Ještě chvíli přemýšlel a pak za mnou přišel. ,,Nicku? “ Sedl si vedle mě a chytl mě za ruku. ,,Miluju tě!“ Přiblížil se ke mně a chvíli čekal. Já jsem se zvedla a políbila ho. ,,Cortny, jsme tu dva dny a ty už máš kluka, jo?“ Zasmála jsem se a obejmula jsem Bridgit. ,,Mám neuvěřitelnej hlad.“ Nickovo mamka ke mně přišla. ,,Máme svíčkovou, dáš si?“ ,,Hmm. Ráda.“ Usmála jsem se.

Když jsme se najedla ještě chvíli jsme si povídali a pak jsme odešli domů. Daniel si zalezl k počítači, mamka šla umývat nádobí a já s Bridget jsme seděli na gauči a pouštěli jsme si filmy. ,,Ten Nick je fakt kus, Cortny.“ Mrkla na mě a chytila mě za ruku. Znovu mi hlavou proběhla ta vzpomínka na to jak se mě snažil zabít, ale rychle jsem se vrátila do přítomnosti. Usmála jsem se na ní a obejmula jsem ji. Za chvíli přišla mamka a sedla si k nám. ,,Tak zítra už jdete do školy, slečny. Jak se těšíte?“ Obě jsme se na ni podívali znuděným pohledem. ,,Mami, sice je to škola v New Yorku, ale pořád je to škola.“ Zasmáli jsme se. Zvedla jsem se z gauče. ,,Jdu si lehnout, jsem ospalá. Nechi být hned první den ve škole mrzutá.“ Mamka mi dala pusu a já vyšla po schodech nahoru do pokoje. Překvlékla jsem se do pyžama a lehla jsem si na postel. Chvíli jsem ležela a jen tak jsem se koukala do stropu a pak se mi pomalu začínali zavírat oči, až jsem úplně usla.

,,Cortny! Vstávej!“ Otevřela jsem oči a slyšela jsem křik své sestry. Bože, to už je vážně první den školy? Bridget to má dobrý, ta jde do prváku, tam se skoro ještě nikdo nezná. Ale co já? Třeťák? To je hrozný. Vstala jsem z postele a šla jsem do šatny. Mhouřila jsem očima po šatně, jsem tu teprve pár dní, ještě se tady neumím moc orientovat. Nakonec jsem vybrala černé kalhoty, červené tílko a přes to černou bundu. Vlasy jsem měla vlnité. Na nohy jsem si vzala černé polokozačky. Když jsem sešla schody mamka chystala snídani, Bridget seděla u stolu a usrkovala čaje. Nechápu proč to pořád dělá, je to hrozný. Hodila jsem na ni vražedný výraz a pak jsem si sedla vedle ní. ,,Volala mi Nickova mamka a říkala mi, že vás Nick hodí do školy. Chodí do stejné jako vy, ale do čtvrťáku. Bude tu za pět minut.“ Usmála jsem se. ,,Jsou hrozně milý, že?“ Zeptala se Bridget a pak se zvedla ze židle, vzala si tažku a podala jí i mě. Stoupla jsem si, dala mamce pusu a pak šla s Bridget před dveře. Nick vyšel ve stejnou chvíli. Bridget na něj mávala a smála se. Přešli jsme silnici, Nick mi šel naproti a dal mi pusu. ,,Dobré ráno, lásko.“ Usmála jsem se. ,,Ahoj.“ Bridget stála netrpělivě u dveří auta a podupávala: ,,Jedem?“ Nick se zasmál a sedl si do auta. Já si sedla vedle něho a Bridget si sedla dozadu. Vyjeli jsme z naší ulice a zase jeli tím krušným New Yorkem. Asi po 10 minutách zastavil před obrovskou budovou. ,,T-t-to je škola?“ Vyjeveně jsem se koukala. ,,Ano, Cortny. To je tvá nová škola.“ Usmál se a vystoupil z auta. Já ještě chvíli seděla a pak jsem taky vystoupila. Chytla jsem Bridget za ruku a spolu jse vyšli po těch velkých schodech, kde stálo spoustu studentů. Vešli jsme dovnitř a všude pobíhalo spoustu kluků a holek. Byl tam strašnej zmatek. Ale bylo to úplně něco jiného než v Itálii. ,,Bridget, bež beze mě. Já musím na záchod. Zatím pá.“ Kývla, usmála se a pak odešla. Otevřela jsem dveře od záchodů, koukla jsem na sebe do zrcadla a pak jsem zalezla do kabinky. Slyšela jsem jak někdo vchází. ,,Hlavně, jestli tu nikdo není.“ Rychle jsem dala nohy nahoru, aby nebyli vidět. ,,Ne nikdo, buď v klidu.“ Byli dvě. ,,Takže co budeme dělat, když nám chybí jedna členka? Jak to uděláme? Nick už prostě nemůže dál dělat, to co dělá.“ Nick? Co dělá? Poslouchala jsem dál. ,,No, musí nás být pět, ale jsme jen čtyři. Bez posledního člena, to prostě nepůjde. Musíme ho sehnat, nejlepší by bylo kdyby to byla holka.“ ,,Jo a až jí seženem, tak Nicka zničíme.“ Pak jsem čekala, ale slyšela jsem jen dveře. Otevřela jsem od kabinky a stoupla jsem si k zrcadlu. Nechápala jsem to. Nechápala jsem koho chtějí schánět. A už vůbec jsem nechápala, proč chtějí zničit Nicka. 

PROJECT // 10 Facts / About My Best Friends

Ahojky, tak dneska pro vás mám po delší době zase další část projektu:) A tentokrát to bude o mých nejlepších kamarádkách:

1. Jsou tři. 
2. Se dvěma chodím do třídy. 
3. S jednou se znám už od školky. 
4. S třetí se znám rok. 
5. Nebudu vám psát jejich jména. 
6. Dvě jsou starší než já.
7. Třetí je o rok mladší. 
8. Mám je strašně moc ráda:3
9. A nechci o ně přijít. :') 
10. Máme spolu strašně moc zážitků!

Tak, tenhle článek není moc záživný, ale nevěděla jsem co jiného napsat, tak doufám, že tohle postačí:) Ještě vám přidám další díl New Life. 

Story // New Life / 3. part - Večírek

Celý den, jsem se nemohla dočkat večírku. Pořád jsem nérvozně seděla a pokukovala po hodinách. Jakmile se ukázalo 16:00 vyletěla jsem od televize a šla jsem se připravovat. Vlezla jsem do sprchy a pořádně jsem se umyla, abych Nickovy nesmrděla. Musela jsem se smát sama sobě, tak jsem vzala sprchu a umyla jsem si s ní obličej a hlavu. Když jsem vylezla ze sprchy, dala jsem si na hlavu ručník a zalezla do šatny. Vůbec jsem nevěla co si mám obléct. Nakonec jsem se rozhodla pro červené minišaty, černé balerínky a černé psaníčko. Rychle jsem se přesunula do koupelny, vyfénovala jsem si vlasy a pak je natočila kulmou. Výsledek byl skvělý. Vlasy mi padali po ramenech a byli prostě úžasné. Když jsem se podívala na hodiny bylo už 17:00 a já seběhla dolů. Tam už čekala mamka, Daniel i Britney. Mamka měla černé dlouhé šaty, černé střevíce a černou kabelku. Britney měla modré šaty a černé boty. No a Daniel měl na sobě černé ryfle a zelené triko. Vypadal úplně normálně. Na tváři měl znuděný výraz a bylo na něm vidět, že by nejradši zůstal doma u televize. ,,Jdeme?“ Zeptala jsem se a mamka přikývla.

Když jsme zazvonili otevřela nám Nickovo mamka. ,,Dobrý večer, paní Brownová.“ Usmála jsem se a šla jsem dál. Měli stejně obrovský dům jako my. Nalevo se nacházela jídelna, kde byli dveře do kuchyně. Hned vedle jídelny, byl obývák a napravo točivé schody nahoru. Stála jsem před schodama a koukala jsem se kolem. Najednou mě někdo chytil za oči a za pusu. Prudce jsem s sebou škubla a otočila jsem se. ,,Nicku. To mi nedělej.“ Zasmála jsem se. ,,Chceš prověst po domu?“ Usmála jsem se a přikývla jsem. Vyšli jsme po schodech a před náma se objevilo několik dveří a uliček. Zavedl mě do prvního, kde byla obrovská postel, televize, gauč... Bylo tam spoustu věcí! Sedl si na postel a naznačil mi očima, abych si sedla vedle něho. ,,To je můj pokoj.“ Posadila jsem se a usmála jsem se. ,,To je každý dům tady v ulici, takhle velký? Nejdřív náš, teď váš.... No wauw. Vůbec nevím co si o téhle čtvrti mám myslet.“ Pokrčila jsem rameny a protočila oči. ,,Jo, to je New York.“ Mrkl. ,,Jo jasně. New York.“ Zasmála jsem se a pak jsem si uvědomila, že mi chytl ruku a pomalu po ni vyjížděl k mému obličeji. Políbil mě. Byla to dlouhá skvělá pusa. Užívala jsem si to a když přestal stuhla jsem. Došlo mi, že se známe dva dny a už se s nim tady líbám. ,,Eh, Nicku. Nechci nic uspěchat.“ Provinile jsem se na něj podívala. ,,J-j-jo. Jasně.“ Odtáhl se. Cítila jsem se provinile. Taková krásná chvíle a já jí zkazila. Přiblížila jsem se k němu a taky jsem ho políbila. Líbali jsme se ještě dýl než předtim. Cítila jsem jak mi jeho ruka putuje po břiše víš a víš. Chytla jsem ji a odtáhla jsem se od jeho úst. ,,Ne Nicku. Nemůžeme si jen povídat?“ Přikývl. Vlezli jsme si do postele a opřeli jsme se o postel. ,,A ten Daniel, není tvůj otec, ne?“ ,,Ne není. Je to mamky přítel a Bridget je jeho a mamky dcera. Nesnáším ho!“ Vyvalil oči. ,,Nejradši by byl kdyby byl jen on, mamka a Bridget. Byli by taková skvělá rodinka, jen já mu do toho nezapadám, víš?“ Obejmul mě. ,,Tak se vezmeme a budeš u naší rodiny a Daniel bude spokojen, ne?“ Zasmála jsem se a mrskla po něm polštář. ,,Tak já ti řeknu, že nechci nic uspěchat a ty mě žádáš o ruku? Tak to by nešlo!“ Oba jsme vyprskli smíchy. ,,Oba jsme ještě mladý.“ Mrkla jsem. ,,Ty možná.“ ,,A ty si 60-ti letej dědeček?“ Zasmála jsem se, ale on měl pořád kamenej výraz. ,,Né, jen 100 letý.“ Zamračila jsem se. ,,Co to plácáš?!“ ,,Neplácám. Je mi přes 100 let a prahnu po tobě. Musím se ovládat, abych za tebou v noci nepřišel a nezabil tě.“ Rychle jsem vyskočila z postele. ,,Co to k sakru říkáš?“ Najednou se objevil přede mnou a škrtil mě. ,,Dej si na mě pozor a radši se mi vyhíbej.“ ,,N-N-N-Nicku!“ Pořád mě nepouštěl. ,,Nicku! Au! To bolí!“ Pak mě pustil. Popadala jsem dech a držela jsem se kolem krku. Najednou se změnil ve tváři a vypadal zdrceně. ,,Cotny, to jsem nechtěl! Nevím, co to do mě vjelo! Nechtěl jsem ti ublížit, jsi v pohodě?“ Chtěl mě pohladit, ale já uhla. ,,Nešahej na mě, Nicku!“ Rychle jsem vyběhla z pokoje a běžela jsem dolů. Zastavila jsem se v obýváku a řekla jsem mamce, že jdu domů. Pak jsem vyběhla z domu, slyšela jsem Nicka, jak běží za mnou. Ještě jsem přidala. ,,Cortny! Pozor!“ Otočila jsem se na něj a pak jsem upadla do bezvědomí.

Story // New Life / 2. Part - Nový kluk v životě

Když jsem se probudila bylo osm hodin. Protáhla jsem se a jako vždy jsem s chutí vyskočila z postele. Ale né z mojí tvrdé postele, ale z mé nové postele. Byla strašně velká a měkká. Spalo se na ni jako v pohádce. Večer za mnou mamka přišla a ukázala mi ještě jedny dveře za mým pokojem. Byla ta obrovská šatna, kde jsem měla spoustu nových kousků. Došla jsem tam a začla jsem vybírat. Stála jsem tam asi deset minut, než jsem se tam zorijentovala a pak jsem si vybrala černé úzké legíny, červené tílko a přes to žlutou mikinu. Pak jsem přešla do své koupelny, udělala jsem si vysoký culík a mohla jsem vyrazit. Seběhla jsem schody a viděla jsem mamku v kuchyni. ,,Dobré ráno, mami.“ Usmála se. ,,Dobré ráno. Jdeš běhat?“ Přikývla jsem. ,,Hlavně se neztrať.“ Obě jsme se zasmáli a pak jsem vyběhla z domu. Chvíli jsem se rozhlíšela a nakonec jsem zabočila doprava a běžela jsem kolem všech těch domů. Všechny byli stejně obrovské a stejně úžasné jako ten náš. Koukala jsem se kolem, ale né před sebe. Najednou jsem do nečeho narazila a skácela jsem se k zemi. Přiběhl ke mně kluk a pomohl mi vstát. ,,Jsi v pohodě?“ Oklepala jsem se. ,,Jo jsem. Ale nechápu kde se ten sloup tady vzal.“ Oba jsme se zasmáli. ,,Jsem Cortny. Včera jsme se přistěhovali.“ Podala jsem mu ruku. Stiskl ji. ,,Já jsem Nick. Bydlím naproti vám. Všiml jsem si, že se včera někdo přistěhoval. Dneska čekejte návštěvu mojí mamky s koláčky.“ Zase jsme se zasmáli. ,,Ty nejsi z Ameriky, že? Máš jiný přízvuk.“ ,,Pocházím z Itálie. Z malé vesničky, kde se všichni znaj. Je to tam jiné, než tady.“ Mrkla jsem na něj. ,,No v centru je to chaotické, ale v téhle části se taky skoro všichni známe. Nebudete pořádat přivítací večírek?“ Zamračila jsem se. ,,Přiví- co?“ Usmál se. ,,Přivítací večírek. Skoro všichni ho pořádaj když se sem přistěhujou. A pozvou všechny z okolí.“ ,,Dobře. Vzkážu to mamce.“ Usmála jsem se. ,,Ale teď už musím jít.“ Už jsem se chtěla rozběhnout, když mě zastavil. ,,Můžu jít s tebou? Když bydlím naproti.“ ,,Jasně, že můžeš. Vůbec mi to nedošlo.“ Cestou jsme si povídali o mojí rodině a o Itálii. Když jsme přišli před náš dům, už tam byla Nickovo mamka s koláčky. ,,Já ti to říkal.“ Postrčil do mě. Zase jsme se zasmáli. ,,Cortny, tohle je paní Brownová. Donesla nám koláčky na přivítanou a prý bude v jejím domě párty na naší počest.“ Podívala jsem se na Nicka a zasmála jsem se. ,,Mami, tohle je Nick Brown. Bežěla jsem, narazila jsem do sloupu a Nick mi pomohl.“ Pak jsem se otočila na Nickovo mamku: ,,Těší mě, paní Brownová.“ Usmála se a podala mi ruku. ,,Jsi moc milá a krásná, Cortny.“ Usmála jsem se. ,,Děkuju.“ Chvíli jsme bez tišně stáli a pak se ozvala mamka: ,,Nicku, nemohl by si provést Cortny po New Yourku a ukázat jí krásy tohohle města? Měla z toho celkem strach. Ale myslím si, že když bude mít tak krásný doprovod, nebude odmlouvat.“ Vyvalila jsem na ni oči. ,,Mami...“ ,,Moc rád provedu vaši dceru po městě. V jednu tě vyzvednu, jo?“ Usmála jsem se a přikývla jsem. Pak jsem odešla do domu.

V jednu hodinu, jak slíbil, zazvonil Nick. Mamka mu otevřela a začala si s ním povídat. Přistoupila jsem k zrcadlu. Na sobě jsem měla černé kraťasy, modré tílko a černé bolérko. Vlasy jsem si narovnala a nechala je volně padat po zádech. Sešla jsem schody a viděla jsem jak Nick přestal mluvit, nechal otevřenou pusu dokořán a koukal na mě. ,,Ahoj Nicku.“ Chvíli ještě koukal a pak promluvil: ,,M-mo-moc ti to sluší.“ Usmála jsem se. ,,Děkuju. Jdeme?“ Přikývl. Vzala jsem si černé žabky a mohli jsme vyrazit.

,,Nemusel si mě brát na tu procházku. Mamka to jen tak řekla. Já bych to pochopila, kdybys se mnou nešel.“ Šli jsme zrovna z centra. ,,Já s tebou chtěl jít a moc jsem si to užil.“ Usmál se na mě. Málem jsem se rozplynula, byl úžasný. ,,Tak jsme doma.“ Jen tak jsme stáli před naším domem , povídali si a koukali jsme se na sebe. ,,Ten večírek bude zítra. Doufám, že přijdeš.“ ,,Jasně, že přijdu! Blázníš? Tvoje mamka to dělá kvůli nám a já bych byla zavřená doma? Jen doufám, že ty tam budeš.“ Usmál se. ,,Jasně, že tam budu. Už teď se teším.“ Přiblížil se ke mně. Čekal jestli se neodvrátím. Já jsem se jen blíž naklonila a on mě něžně políbil. ,,Tak zítra?“ Byla jsem ještě vyjevená z toho polibku. Přikývla jsem. 

Info // 11.6.2014

Ahojky,
asi jste si všimli, že blog má nový kabátek:) Chtěla jsem úplně něco nového, ale ta Eiffellovka je prostě boží! A strašně se mi tenhle styl líbí:) Tak jsem jen změnila barvu z růžové na zelenou:)
Taky jste si mohli všimnout, že jsem přidala první díl mého příběhu New Life. Pokud vás baví číst fantasy nebo romantické příběhy, tak si ho přečtěte a pak mi prosím napšte názor!:) Mám už napsaných 7 kapitol, takže pokud to někdo z vás bude číst, tak vám je sem hodím:)
Nevím, jak to bude o víkendu s článkama. Zítra je čtvrtek a to přijedu domu v sedm, takže na počítač už nepůjdu. V  pátek jedu za taťkou s kamarádkou a slavíme narozeniny a v sobotu je něco jako ples, takže se sem asi taky nedostanu:\ Takže s článkama nepočítejte! Ale budu se snažit něco přidat:)

Cassie

Story // New Life / 1. Part - Sladký New York

,,Cortny! Bridget! Odjíždíme!“ Seděla jsem na zemi v mém pokoji. Už to vlastně není můj pokoj. Stěhujeme se. Ze slunné Itálie do velkoměsta jménem New York. ,,Cortny! Dělej!“ Mamka na mě křičela ze zdola. Zvedla jsem se ze země, naposledy jsem se podívala na svůj milovaný pokoj. Vůbec ho nepoznávám. Je tu jen postel a stará skříň. Zavřela jsem dveře a seběhla jsem schody. ,,No konečně se madam uráčila sejít schody.“ Mámin přítel Daniel je hrozně nepříjemnej. Nemám ho ráda. Vlastně ho přímo nesnáším. Kvůli němu se stěhujeme do tý dementní Ameriky. Vzala jsem si tašku a nastoupila jsem do našeho auta. Daniel je bohatej, ale nové auto si chce koupit až v Americe. Bojí se, že by mu ho někdo v letadle poničil. Mamka zamkla dveře od domu a taky nasedla. ,,Tak jak se těšíte na nový život?“ Byla natěšená. Stejně jako moje nevlastní sestra Bridget. ,,Nemůžu se dočkat, mami! Vždycky jsem chtěla do Ameriky!“ Mamka se usmála a pak se podívala na mě. Věděla to. Věděla, že nechci do Ameriky. Nechala mě na pokoji, usmála se na Daniela a dala mu pokyn, že můžeme jet. Beze mně by byli ideální rodinka, stěhující se do Ameriky. Jen já jsem rozmazlený děcko, který neví co chce. Přesně tohle si o mě myslí Daniel. Má skvělou ženu a skvělou dceru. Jen já mu nějak překážím. Nandala jsem si sluchátka do uší a dívala se jak za mnou mizí Itálie.

,,Máme sedadla číslo 20, 21, 22 a 23. Já si sednu s holkama a ty si Danieli sedneš vedle?“ Přikývl a posadil se vedle zamilovaného páru. Otráveně se na ně podíval a pak si začal povídat s mamkou. Já seděla u okýnka. Chvíli jsme jen tak seděli a pak nám letuška začala povídat o bezpečnosti. Byla jsem myšlenkama úplně mimo. Byla jsem zděšená z toho, že až se ráno probudím , neuvidím moře a nebudu si moct zaběhat kolem pláže. Uvidím jen mrakodrapy a spoustu baráků. ,,Jsi v pohodě?“ Bridget se na mě podívala, toužebným pohledem. Usmála jsem se na ni. Na to, že jsme nevlastní sestry spolu vycházíme celkem v pohodě. Neni mezi námi až tak velký věkový rozdíl. Jsem o tři roky starší. ,,Máš strach z toho, že si tam nenajdeš kamarády a že mezi ty Američany nezapadneš?“ Pokrčila jsem rameny. ,,To mě nějak netrápí. Spíš mám strach z toho, že tam nebude moře. Nebude tam pláž.“ ,,V Americe je moře.“ Ironicky jsem se zasmála. ,,Jo. Ale né přímo před naším barákem, víš?“ Přikývla. Opřela jsem si hlavu o okýnko a dlouho netrvalo, než jsem usnula.

Jakmile jsme vystoupili z letadla, už tam na nás čekal taxík. Pomohl nám s kuframa a pak už jsme jeli. Jeli jsme asi hodinu po dálnici a pak jsem to viděla. Viděla jsem tu velkou ceduli New York a všechny ty mrakodrapy. Když jsme projížděli centrem, bylo tam snad milion lidí. Míhali se mezi sebou a všichni někam spěchali. Nikdo se na chvilku nezastavil a nepopovídal si s ostatními jaký mají den. Tohle je velkoměsto, Cortny. Už se s tim smiř. Řekla jsem si v duchu. Za chvíli jsme vyjeli z centra a jeli jsme po menší silnici. Míhali jsme spoustu domů. Každým okamžikem jsem čekala, kdy auto zastaví a já uvidím náš nový dům. Pak jsme zabočili mezi domy a jeli jsme mezi dalšími domy. Bylo jich tam hrozně moc. A pak to přišlo. Taxikář šlápl na brzdu a zastavil před obrovským domem. Vykulila jsem oči. ,,Tak to je náš nový dům, holky.“ Podívala jsem se na mamku a usmála jsem se. Vystoupila jsem z auta a pořád vyjeveně koukala na ten obrovský dům. Daniel přišel ke dveřím a odemknul. Bridget se rozběhla dovnitř a běhala všude kolem. Já tam pomalu vešla. Vevnitř to bylo stejně obrovské jako zvenku. Napravo byla velká zelená sedačka s obrovskou plazmovkou. Nalevo byla jídelna a kuchyň. Uprostřed bylo velké schodiště. ,,Cortny! Pojď se podívat na naše pokoje!“ Otočila jsem se na mamku a ta mi očima naznačila, že mám jít za ní. Usmála jsem se a rozběhla jsem se do schodů. Když jsem tam vyběhla, přede mnou byla další velká sedačka, tentokrát červená a zase plazmovka. A kolem bylo pět dveří. ,,Tady, Cortny!“ Bridget na mě mávala u otevřených dveří do pokoje. ,,To je tvůj pokoj!“ Přišla jsem k ní a podívala jsem se na ten úžasný pokoj. Na kraji byla obrovská postel, naproti ní další plazmovka. ,,Já mám v pokoji televizi!“ Zaječela jsem. Bridget se zasmála. ,,Já taky.“ Pak jsem se podívala na prosklené dveře. ,,To je balkon?“ Zeptala jsem se Bridget. Přikývla. Vyvalila jsem oči a otevřela dveře od balkonu. Byl obrovský. Byl tam stůl se třemi židlemi. A výhled jsem měla na naší zahradu. Byla taky obrovská. A byltam bázén. ,,Bridget! Bazén!“ Znovu jsem zaječela. ,,Jo já vím. Je to naprosto úžasné!“ Obě jsme se zasmáli. ,,A máš tady vlastní koupelnu.“ Otevřela jsem dveře od koupelny. Stálo v ní velikáncké zrcadlo a pod ním umyvadlo. Pak tam byl záchod, velká vana a sprcha. Vyběhla jsem z pokoje a šla se podívat, tam kam se rozběhla Bridget. Byla v dalším pokoji, kde byla knihovna a tři počítače. A nečekaně další plazmovka. ,,Je to tady úžasný!“ Usmála jsem se na Bridget a pak jsem si všimla, že do pokoje přišla i mamka. ,,Je to skvělý, mami!“

Btw: Omlouvám se za chyby, nebo překlepy! 

PROJECT // 10 Facts / About My Hair

Tak konečně je tu po týdnu další článek. Tentokrát na to mám normální výmluvu a to tu, že mi na počítači nefungoval internet, tudíž jsem na blog ani nemohla. A na mobilu mi příspěvky nejdou přidívat, takže jsem musela počkat, až to zase naběhne.
Dneska pro vás mám další článek do projectu 10 faktů a dneska o mých vlasech:

1. Od přírody jsou vlnité. 
2. Přírodní barva je světle (hodně světle!) hnědá. 
3. Jsou barvené. 
4. Poprvé jsem je nabarvila na červeno. 
5. Teď je mám hnědé. 
6. Želím si je skoro každý den. 
7. Používám na ně asi pět přípravků. 
8. Jsou už celkem dlouhé 
9. Nosím je spíš rozpuštěné. 
10. Mám je ráda:D 

Dál mám pro vás otázku ohledně blogu. Píšu příběhy, už jsem jich hodně začala, ale žádnej nedokončila. Nechcete jich sem pár dát a řekli by jste mi s jakým mám pokračovat a  dokočit ho?:) Vyjádřete se prosím do komentáře!!:) 

BIG SORRY / Video

Ahojky,
strašně, strašně moc se vám omlouvám! Nebyla jsem tu týden a ani se neozvala. Nevím co se stalo, ale nedostala jsem se vůbec na počítač a když dostala tak jen na chvilku, takže nebyl vůbec čas.
Dnes jsem natáčela další vlog: Let´s get to know me. Tak ho sestříhám a pak dám na youtube. Ale nevím kdy, protože dneska už to asi nestihnu:\
Jinak jsem vám ještě neřekla, že stříhám videa s upíříma deníkama:) Mám jich asi pět  nebo šest. Tady jsou: Delena:

• https://www.youtube.com/watch?v=UE-YIlhkR7I
• https://www.youtube.com/watch?v=3t5xeiZnXOI
• https://www.youtube.com/watch?v=HGukEERaZ6I

Katherine: 

• https://www.youtube.com/watch?v=yGwHBeOQNaI
• https://www.youtube.com/watch?v=KmWapunG6AA

Steferine: 

• https://www.youtube.com/watch?v=4sUzfb9HOzI

Delena / Steferine / Cenzo: 

• https://www.youtube.com/watch?v=10Sgc_AZTN0

Některé jsou lepší, některé horší. Někde mi nevyšla i hudba, ale to přežijete, ne?:D 

No a nakonec dvě videa mojí kamarádky, která začala stříhat nedavno:) A na to že začala nedavno jsou bombový!! 

Steferine: 

• https://www.youtube.com/watch?v=3VgRKnkaq4w

Delena: 

• https://www.youtube.com/watch?v=MoGQtDsxN4U

Dejte like, odběr, nebo komentář:) Děkujeme moc obě!:)